Vášeň

Bol to deň ako každý iný. Ako vždy najskôr som šla do školy a tam som si prežila 6 hodín. Behom 5. hodiny mi prišla správa s textom „Ahoj láska, nemala by si dnes na mňa čas?“ a ja som sa cel

Je letní pátek večer, sedím v pokoji, sleduji televizi a přemýšlím, co s nastávajícím víkendem. Začala právě nějaká reklama, tak jsem se zvednul a šel si na balkon zakouřit. Za chvíli se otev

Roberte, chci to ještě jednou,“ zakňučela vedle mne Gita a její ruka se jako had doplazila do mého rozkroku, muchlala můj povadlý penis. O chuť by nešlo, tu jsem měl ve svých dvaceti pořád, a

Troufám si tvrdit, že většinou jsem docela pozorný milenec, který bere ohledy na potřeby svých partnerek. Čas od času mě ale přepadne jakýsi šukací amok, kdy beru v potaz jen svůj chtíč a svo

Tenkrát jsme chodili ještě na střední, do maturity nám mohli chybět tak dva roky, nic nás netížilo, zkrátka a dobře jsme byli puberťáci, co život moc neřešili. Promiskuita v naší třídě byla d

Týden před svatbou jsem se rozhodl rozloučit se se slastnou svobodou předtím, než se odevzdám plně do rukou své úžasné manželky. Rozhodl jsem se slavit s několika kamarády, ale ačkoliv všichn

Jednou přiběhla z práce přítelkyně Olina a hned ve dveřích křičela: Kájo, v sobotu jedeme ke Kláře na chatu, konečně si užiješ pořádně análek, Klára chce šoustat většinou jen do prdele a její

Zdenka je rozvedená matka, která žije samotná s dcerou Markétkou, které bylo čerstvých 15 let. Markétka je milá, slušná dívka. Už je to nějaký čas, co si Zdenka všimla, že je Markétka velice.

Ahojte, som Peťo a vopred sa ospravedlňujem za trocha dlžší úvod. Takže, môj najlepší kamarát Lukáš má 2 sestry, on je v rodine najmladší a má staršiu sestru Martinu a najstaršiu sestru Aničk

Bylo to jako každý jiný sobotní večer, přijel jsem za svou holkou k ní domů. Jako skoro každou sobotu jsme trávili u ní doma, popíjeli vínko, povídali si a užívali volného dne společně. Samoz

Byl čtvrtek odpoledne, dřepěl jsem doma a nadával jako špaček. Byl jsem tou dobou bez práce. Snažil jsem se uvažovat, jak se co nejrychleji dostat z té mizérie, na nic kloudného jsem nepřišel

Vše začalo po jedné operaci, zhruba před měsícem. Hned po mém propuštění z nemocnice mi přidělili domácí ošetřovatelku. Denně ke mně chodila, aby mi pomohla se převléknout. Očekával jsem post