Vzpomínky na Rusko I.

Byl jsem ubytován v docela pěkném moskevském hotelu a hned druhý den přestala fungovat chladnička v hotelovém pokoji. Nic by se vlastně nestalo, ale koupil jsem si láhve sektu a vodky a představa, že bych měl večer popíjet s přáteli zteplalé nápoje, mě nijak nenadchla. Vzal jsem čokoládu a vyšel na chodbu, kde vedle schodiště seděla u malého stolečku tak zvaná děžurná, která má mít na starost celé hotelové patro. Ohlásil jsem závadu, dal jí čokoládu a s příslibem brzké opravy jsem se vrátil do pokoje.

Rozhodl jsem se, že už nikam nepůjdu a začal se převlékat do domácího oblečení. Jen jsem si sundal kalhoty a košili, uslyšel jsem ťukání na dveře. Bože, kdo to zase je, pomyslel jsem si. Přece se nebudu znovu oblékat. Otevřel jsem a za dveřmi stál mladý kluk s kufříkem, docela pohledný a urostlý, pravý ruský plavovlasý typ s modrozelenýma očima Usmál se a řekl, že jde opravit tu chladničku. Představil se jako Alexej ( Saša).
Podivil jsem se nad tou rychlostí, v Rusku neobvyklou a pozval ho dál. Všiml jsem si, že se zadíval na mé nedostatečné oblečení. Sedl jsem si do křesla a začal si prohlížet nějaký časopis.

Chlapec odevřel chladničku, překvapeně hvízdl nad baterií lahví a zeptal se, zda je může vyndat. Samozřejmě jsem souhlasil. Poklekl a lahve postavil vedle ledničky. Zadíval jsem se na jeho zadek obemknutý těsnými džínsy. Ten má ale vypracovanou postavu. Jak pak asi vypadá v plavkách ? Vytáhl z kufříku nářadí a dal se do práce. Neviděl jsem přes jeho záda, co tam kutí. Stále jsem na něj hleděl, když se náhle otočil a řekl, je oprava hotova. Otočil knoflíkem a chladnička naskočila. Poděkoval jsem a přistoupil blíž, začal jsem vracet lahve zpět. Začal mi pomáhat a naše těla se dotkla. Pocítil jsem lehké mrazení. Naše pohledy se střetly. Náhle jednou lahví zavadil o otevřený kelímek s kysanou smetanou, který vypadl a obsah mu potřísnil kalhoty na koleně. Vyjekl a začal rukou smetanu stírat. Vstal jsem, omluvil se a nabídl mu, aby použil koupelnu. S úsměvem přisvědčil. Odešel do koupelny a nechal otevřené dveře. Nalil jsem dvě skleničky vodky a zavolal, zda už se můžeme napít. „Po
jďte sem“, volal.

Vstoupil jsem do koupelny, v obou rukou sklenku a zůstal s překvapením stát. Jako by tam sestoupil samotný řecký bůh. Kluk stál otočen k umyvadlu zcela nahý a žínkou pral nohavici džín. Jeho atletická postava byla skutečně krásná. Široká záda, úzký pas , krásný klenutý zadek a svalnatá stehna. Otočil se s úsměvem a zeptal se , zda mi to nevadí. Sklouzl jsem pohledem na jeho pořádný úd, u kořene porostlý plavým kudrnatým porostem. Jeho hruď s mohutnými prsními svaly byla úplně holá, se světlými bradavkami. Podal jsem mu sklenku a zmateně pronesl nějakou formuli přípitku. Napili jsme se , vzal mne kolem pasu a vedl zpět do pokoje .Pocítil jsem vzrušení. Znovu nalil , ťukli si a sedli jsme si na pohovku. Díval jsem se jako očarován do jeho rozkroku. Náhle řekl: „můj měří skoro dvacet centimetrů a kolik ten tvůj“ ? Řekl jsem, že přesně nevím. To není problém, to změříme, odvětil a šel ke kufříku. Pociťoval jsem lehkou závrať a stoupající vzrušení. Pohled na jeho dokonalé tělo mě
rozpaloval. Vrátil se s měřítkem „tak ukaž“. Jako ve snách jsem si stáhl přes ztopořený úd boxerky, úd se vymrštil a čněl do místnosti. „Čuděsnyj“ ( pěkný), řekl a přiložil kovové měřítko k údu , sklonil se a řekl „otlično, skoro osmnáct“. Než jsem se nadál, vzal do dlaně má varlata, potěžkal a řekl opět: „otlično“, ty jsi Čech a já ti předvedu, že Rusové si přátel váží a udělají pro ně cokoliv „. Poklekl a začal, stále mě držíc za varlata, kouřit můj penis.
Uměl to vskutku virtuosně, hned jazykem objížděl žalud, sál silně i lehce, pyj zaváděl do úst až po kořen, že jsem pociťoval žalud někde hluboko v jeho krku, varlata narážela na bradu. Prsty mi začal zajíždět mezi půlky a masírovat mou dírku. Začal jsem prudce oddechovat. Úd jsem napjatý k prasknutí, už už jsem si myslel, že budu ejakulovat. Náhle přestal , pustil má varlata, otočil se, rozkroče poklekl na postel a já jsem zíral na nádherný vysazený zadek a svalnatá stehna porostlá světlými chlupy. „Nu posluž si“, zašeptal, „davaj“ ! Taková příležitost se hned tak nenaskytne! Natáhl jsem se k nočnímu stolku, vzal ze zásuvky kondom a tubu s lubrikantem , namazal mu mezi půlkami zadek a dírku. „Co je to“? Slastně vzdychal. Přistoupil jsem zezadu k němu a pomalu vsouval stojící úd do análního otvoru. Zpočátku svěrač vzdoroval, ale vlivem lubrikantu a tlaku mého žaludu se poddal a já jsem vnikl prudce dovnitř a začal zběsile přirážet. Alexej vydával tlumené výkřiky a začal do ryt
mu kopulovat. Nalehl jsem na jeho záda, obejmul jej se a snažil se splynout s jeho tělem. Pokojem se ozývalo pleskání varlat, duté nárazy těl a tlumené výkřiky z jeho hrdla: „Ještě, ješčo !“ Po chvíli této zběsilosti jsme zvolnili, Alexej, aniž povolil stisk mého pyje v zadku, z kleku lehl na břicho a sevřel stehna. Můj úd byl ždímán sevřenými půlkami jeho zadku, jeho svěrač obepínal úd, déle se to nedalo prodlužovat. Posledním prudkým pohybem jsem znehybněl a ejakuloval několika výstřiky , cítil jsem, jak se kondom naplnil.. Ach ta sladká závrať, „petite morte“ jak říkají Francouzi, ta prudká slast! Převrátili jsme se na bok, uchopil jsem do dlaně jeho polovztyčený úd a začal jej „honit“. Alexej se začal zmítat a sténat. Jeho pyj se rychle ztopořil. Vyklouzl jsem z něj, převalil se a pozoroval, jak ležíc na zádech, honí si ten svůj obrovský pyj, který se zdál větší než uvedl. Kmity jeho levačky byly stále rychlejší, jeho mohutná stehna se roztahovala a zase třela o sebe. Je
ho tělo se zmítalo. Náhle vykřikl, ztuhl, stehna sevřená jako v křeči, pokropil svou hruď výstřikem bělavého spermatu ze svého mohutného údu. Nevím, zda bych si opravdu přál mít ho někdy v sobě, když jsem viděl jeho objem.

Chvilku jsme rozvaleni leželi, údy různě propleteny, polaskal jsem něžně jeho mohutná varlata i zadek a potom jsme se nazí odebrali do koupelny, kde jsme se osprchovali a oblékli. Alexej řekl, že se mu to moc líbilo, že jsem neskonale něžný a pozval mě do veřejných ruských lázní, kde prý mě představí svým blízkým přátelům. A abych s sebou vzal tu zázračnou klouzavou voňavou mastičku. Nyní že musí odejít, i když by nejraději pokračoval, ale bohužel „děžurná“ přijde zkontrolovat opravu chladničky. Dal jsem mu na rozloučenou lahev sektu a vodky , za dva dny že se zase sejdeme. Odešel, uklidil jsem rozházenou postel , urovnal pokrývku a už se opět ozvalo klepání. Vešla děžurná a divila se, že už je chladnička opravená. „Tak bystro“!. Ujistil jsem ji, že ten mladík je velice schopný a rychlý. Přisvědčila a odešla.

Alexej mi druhý den zavolal a sešli jsme se v pravé ruské parní „baně“i s jeho přáteli, ale o tom zase až příště. Stojí to opravdu za to!